|
|
Národní sjednocení: vývoj politické strany v letech 1934 - 1938
Jiroušek, Filip ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Šmejkal, Jan (oponent)
Diplomová práce zachycuje vývoj československé politické strany Národního sjednocení od jeho vzniku v roce 1934 až po jeho rozpuštění v roce 1938. Zasazuje stranu do politického i historického kontextu československé první republiky, analyzuje její program a ideologické ukotvení. Zabývá se pojmy nacionalismu a fašismu, které se v souvislosti s Národním sjednocením objevovaly a objevují. Popisuje parlamentní volby v roce 1935 z pohledu stranické kampaně, rozebírá očekávání v kontrastu následných volebních výsledků.
|
|
|
Národní sjednocení: vývoj politické strany v letech 1934-1938
Jiroušek, Filip
Diplomová práce zachycuje vývoj československé politické strany Národního sjednocení od jeho vzniku v roce 1934 až po jeho rozpuštění v roce 1938. Zasazuje stranu do politického i historického kontextu československé první republiky, analyzuje její program a ideologické ukotvení. Zabývá se pojmy nacionalismu a fašismu, které se v souvislosti s Národním sjednocením objevovaly a objevují. Popisuje parlamentní volby v roce 1935 z pohledu stranické kampaně, rozebírá očekávání v kontrastu následných volebních výsledků.
|
|
|
Národní sjednocení: vývoj politické strany v letech 1934-1938
Jiroušek, Filip
Diplomová práce zachycuje vývoj československé politické strany Národního sjednocení od jeho vzniku v roce 1934 až po jeho rozpuštění v roce 1938. Zasazuje stranu do politického i historického kontextu československé první republiky, analyzuje její program a ideologické ukotvení. Zabývá se pojmy nacionalismu a fašismu, které se v souvislosti s Národním sjednocením objevovaly a objevují. Popisuje parlamentní volby v roce 1935 z pohledu stranické kampaně, rozebírá očekávání v kontrastu následných volebních výsledků.
|
|
|
Politický vývoj Národní strany svobodomyslné do roku 1914.
Černá, Pavlína ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Lánský, Ondřej (oponent)
Diplomová práce zachycuje vývoj Národní strany svobodomyslné od jejího nejpůvodnějšího počátku v šedesátých letech 19. století až do roku 1914, a to na základě odborné a historicko- politologické literatury. Práce se věnuje politickému zázemí v Rakousku a následně Rakousku- Uhersku. Historický výklad se zaobírá absolutistickým režimem a národní snahou o liberalizaci státoprávních a politických požadavků. Samostatnou část práce zaujímá rozchod staročechů a mladočechů, s důrazem na odlišné politické názory, ale i společné nacionální cítění. Vznik Národní strany svobodomyslné v roce 1874 je následován programovým a politickým vývojem. Politický vývoj strany je vykreslen na volebních úspěších a neúspěších strany a její činnosti v rámci parlamentu Předlitavska. Od r. 1879 hájili ve Vídni staročeši a mladočeši práva občanů ve společném Českém klubu. Velký zvrat nastal v roce 1891, kdy Národní strana svobodomyslná v ohromné převaze zvítězila ve volebním klání nad Národní stranou a stala se hegemonem na české politické scéně. Se zvláštním zřetelem přistupuje práce k mladočeským Národním listům. Vedle Národních listů práce uvádí další významná periodika 19. století, která se podílela na dobovém politickém rozvoji. Duší politického vývoje jsou osobnosti, které jsou s pojmem "mladočeství" spojované. Vedle...
|
|
|
Národní sjednocení: vývoj politické strany v letech 1934 - 1938
Jiroušek, Filip ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Šmejkal, Jan (oponent)
Diplomová práce zachycuje vývoj československé politické strany Národního sjednocení od jeho vzniku v roce 1934 až po jeho rozpuštění v roce 1938. Zasazuje stranu do politického i historického kontextu československé první republiky, analyzuje její program a ideologické ukotvení. Zabývá se pojmy nacionalismu a fašismu, které se v souvislosti s Národním sjednocením objevovaly a objevují. Popisuje parlamentní volby v roce 1935 z pohledu stranické kampaně, rozebírá očekávání v kontrastu následných volebních výsledků.
|
|
|
Národní listy 1910 - 1914
Horská, Monika ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce Národní listy 1910 - 1914 se soustředí na období vlastnické změny Národních listů, které v roce 1910 od rodiny zesnulého zakladatele Dr. Julia Grégra odkoupila Pražská akciová tiskárna. Deník, který si dosud zachovával určitou míru nezávislosti, se tímto prodejem stal oficiálním tiskovým orgánem Národní strany svobodomyslné reprezentované především Karlem Kramářem a Aloisem Rašínem. V jednotlivých kapitolách se postupně zabývám podkladovými materiály, ze kterých jsem pro svou práci čerpala, zasazením Národních listů do kontextu doby a okolnostmi, které vedly ke vzniku deníku. Práce se dále podrobněji věnuje činnosti přípravného výboru, který získání Národních listů pro mladočeskou stranu inicioval a dovedl k úspěšnému konci. Hlavní část textu je zaměřena na samotnou obchodní transakci, přibližuje finanční zákulisí vzniku Pražské akciové tiskárny, zkoumá dokumenty, které koupi i její přípravu doprovázely, a popisuje následnou modernizaci celého podniku.
|
|
| |
|
|
Karel Kramář, Roman Dmowski a Rusko
Eidrnová, Markéta ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Švec, Luboš (oponent)
Práce představuje komparaci politických přístupů Karla Kramáře a Romana Dmowského k Rusku, respektive ruskému faktoru. Počátkem 20. století se tito dva politici z národně-demokratických kruhů nezávisle na sobě rozhodli hledat pomoc k dosažení svébytnosti svých národů v Rusku. K tomu je vedly jak objektivní důvody, jelikož Rusko se jim pro spolupráci jevilo jako nejpřijatelnější a nejvhodnější varianta, tak subjektivní pocity, jako například jejich nevraživost vůči Němcům a Německu nebo v případě Karla Kramáře náklonnost ke všemu ruskému. Ruský faktor se z jejich konceptů nezmizel ani po vzniku samostatného Československa a Polska a i nadále byl jejich trvalou součástí. Kramář byl až do své smrti věrný své představě o budoucím demokratickém Rusku a o slovanské federaci, v jejímž čele by toto nové Rusko stálo, a nic na tom nezměnila ani bolševická revoluce. Kramář se domníval, že pouze prostřednictvím spojení s demokratickým Ruskem může být Československo trvale v bezpečí. Ačkoliv na ruský faktor kladl Kramář větší důraz než Dmowski, ani pro Dmowského neztratilo Rusko nikdy význam, i když ten po vzniku samostatného Polska postupně klesal. Nejprve v jeho představách plnilo Rusko už jen roli protiváhy Německa a posléze, kdy už podle Dmowského Německé nebezpečí opadlo, už jen funkci hráze proti...
|
|
|
Postavení strany Československé národní demokracie v politickém systému první československé republiky v období 1918-1934
Skoták, Jan ; Šušlíková, Lada (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Motivací této bakalářské práce je zmapovat vznik Československé národní demokracie a zejména potom prozkoumat její vývoj a nejdůležitější momenty v první republice v rámci zvoleného časového období. Dílčími cíli je také pokusit se objasnit postavení národní demokracie na politické scéně mladého Československa, přiblížit její vztah ke skupině Hradu, a v neposlední řadě také k fašismu. Jedná se o jednopřípadovou studii, která je zakončena krátkou pasáží o zapojení strany do Národního sjednocení. V souvislosti s národní demokracií bylo nemožné vyhnout se nejvýraznějším fenoménům a nejsilnějším politickým činitelům té doby, kterých se tato práce také okrajově dotýká. Spíše však ve vztahu k probírané straně než jako k samostatným podtématům. Menší část práce je věnována nejvýznačnějším postavám v historii národní demokracie.
|
|
|
Vztah T. G. Masaryka a K. Kramáře v době před první světovou válkou
BERGEROVÁ, Lucie
Tato diplomová práce se zabývá analýzou osobností Tomáše Garrigua Masaryka a Karla Kramáře v době před 1. světovou válkou. Práce se bude zabývat problematikou jejich společného vztahu. Dále se bude věnovat jejich politickému i společenskému působení, jejich názorům a životnímu postoji v tomto období. Východiskem této práce je prostudování jejich vzájemné korespondence. Cílem práce je komparace, analýza a interpretace vztahu T. G. Masaryka a K. Kramáře v období Rakousko-Uherska.
|
host ::
RSS.